ŠKOLNÍ VÝLET DO NÁCHODA OČIMA DĚTÍ

Setkali jsme se na nádraží, přijeli jsme tam s maminkou a tatínkem autobusem. My jsme přijeli na kole. A pak jsme jeli vlakem a měli jsme tam svačinku. A mně se to líbilo, jak jsme jeli vlakem. A měli jsme tam pití a stoleček. Potom jsme přestupovali do druhýho vlaku. A ve vlaku byly lavičky a my jsme si tam sedli.

A my jsme se rozdělili v Náchodě a pak jsme šli nahoru a tam byly ty schody a bylo to pořád do kopce. Jak jsme šli do kopce, tak jsme si cestou cvičili nožičky. Mně vyrostla noha, jak jsme šlapali ty schody. A pak jsme viděli takovou věž a pak jsme viděli celý zámek. Když jsme vyšlapali ty schody, byla tam taková brána a šli jsme se podívat z balkóna a tam byla ta vyhlídka. Mě bolely nohy. Mě nebolely, protože jsem zvyklá chodit do schodů, my nejedeme výtahem, ale chodíme po schodech.

Na zámku byl medvěd. Akorát nebyl živej, ale byl vycpanej. Můj brácha se ségrou ty medvědy zažili, když byli malí. Na zámku byla taková bednička a ta se jmenovala čas. Ne. To byl stroj času a byl tam klíč. A hráli jsme tam takovou hru, že jsme museli chodit po koberci. A dávali jsme tam na listy červený tlačítka. To byla pečeť a byla červená. A byl tam ten pán, kterýmu patřily ty věci, a měl tam i paní. A ta paní tam měla piano. To byla vévodkyně a vévoda. A my jsme si prohlíželi pokoje. A byly tam úkoly. A paní nám poradila, jak se řekne „bonjour“. Že je to jako bonbón. A učili jsme se úklonu. A měla tam paní průvodkyně kartičky, jak paní jezdila na koni v šatech. A mohli jsme si navlíknout masku a paní nás fotila. A mně se líbilo, jak tam ty schody pořád zatáčely.

A pak jsme se podívali do zahrady a běhali jsme tam. A bylo tam bludiště a proběhli jsme se po cestičkách. A šli jsme na oběd. A při obědě jsme měli na lavičce Zorky klobouk a dovnitř jsme dali bonbóny a oslavovali jsme. Oslavu Bohdanky. 

A pak jsme se šli kouknout na zvířátka. A byl tam muflon a kolouškové tam skákali. A viděli jsme, jak jelen čůrá a čůral hodně dlouho. A paní učitelka nám řekla, ať se vyčůráme taky jako ten jelen, holky tam a kluci tam. 

A pak jsme šli dolů ze schodů. A pak jsme byli na hřišti. Tam byla největší prolejzka. Větší než ve školce.

A pak jsme šli do kostela. A v kostele jsme šli dovnitř. I tam, kde se oblíkali ministranti. A pan farář říkal, ať hledáme Pannu Marii. A jestli je malá nebo velká. A byla malá, s maminkou. A byl tam ten příběh s křížem, jak nesl kříž. Ten příběh byl vyřezanej ze dřeva. A byla tam svíce paškál. A byl tam Ježíšek na obrázku. A paní učitelka nám dala dárečky, abysme to dali panu farářovi, a my jsme se styděli. 

Potom jsme šli na náměstí a pak na nádraží. A pak jsme jeli vlakem. A mohli jsme dojíst svačinu. A taky i oběd. A já jsme ve vlaku usnula. A ještě ve vlaku usnul Ludvík. A na nádraží si některý děti vyzvedly maminky a tatínky. 

Mně se líbilo všechno. Mně se líbila mašinka. Mně se líbily zvířátka. Mně se líbil ten medvěd vycpanej. A mně ty komnaty a celej zámek a zahrádka. Mě bavily ty hry v kostele. Mně se líbilo, jak jsme šli po schodech, a držela jsem se. A jak jsme se fotili a měli ty masky a já jsem měla červenou. Já modrou. Já chlupatou. Já měl knírek. Já bych jel do Náchoda zítra zase.